Tajemná zahrada

11. února 2013 v 2:59 | Erica Oscura |  PÍŠU
Padám do hlubin temna,
odkud není cesty zpátky.
Do zahrady tajemna
jdu rezavými vrátky.

Ta vrátka na klíč zamyká
vodník s bílou růží.
Čím víc se jich dotýká,
tím větší chlad mám v kůži.

Když mé oči nazpět hledí,
zří černobílou armádu.
Bez přileb a bez brnění,
připravenou k výpadu.


Pak stačí jenom oči zavřít,
sepnout ruce k modlitbě,
krví svojí trávu zalít,
beze slov a nevině.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Jan Stanislav Jan Stanislav | Web | 12. února 2013 v 5:12 | Reagovat

Jsem ...
JS

V dáli temnotou rostou černé růže,

jsem Poutník a s holí v ruce Cestu sním.

Jsem záblesk stříbra noční oblohou,

jsem větroví mysli a krájím čas nožem dlouhým.

Chvíle za chvíli mění svůj jas,

šeptám verše královně Temnot,

šeptám jí a unáším ji světem svým.

Jsem Poutníkem po hvězdoví ...

Prodírám se světy duší,

stoupám k vrcholkům idejí.

Jsem ztracen a modlím se ve znamení,

v temnotách kráčím a splínem zapíjím žal.

Jsem na Cestě a doufám ...

2 Agricula Agricula | Web | 12. února 2013 v 17:46 | Reagovat

Původně jsem se k tobě dostala přes TT, ale nenapadalo mě nic, co k tvému článku napsat. Dobrá, ale co víc? Napadalo mě. Teď jsem, ale objevila tvou báseň. Je krásná a hluboká! :)

3 Erica Oscura Erica Oscura | E-mail | Web | 12. února 2013 v 19:34 | Reagovat

Děkuji všem :)

4 Jan Stanislav Jan Stanislav | Web | 12. února 2013 v 19:54 | Reagovat

chtel jsem, aby ma basen byla takovym stinem te Tve ... doufam, ze se mi to povedlo aspon castecne rozehrat hru stinovych polokontrastu :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.