Život?

23. února 2014 v 0:34 | Erica Oscura |  PÍŠU
Život je řeka, prudký proud,
nikdo ti neřekne jak po něm plout.
Sám si musíš cestu najít,
a třeba až na kraj světa zajít,
abys našel, po čem toužíš,
kvůli čemu že se soužíš.

Život není ráj, nebeský klid,
život není věc a přesto ho můžeš mít.
Život není krásný ranní sen,
život je pro nás jako jediný den.
Ráno se narodíme, večer umíráme,
jde jen o to, co za tu dobu uděláme.

Život nám káže, je náš učitel,
však nikdo tu není náš ručitel.
Za všechno zlé co provedem,
a je jedno, proč to vyvedem,
potrestá nás někdo z výše.
Možná to bude teď a nebo možná až příště.

 

Stáří

16. února 2014 v 18:16 | Erica Oscura |  PÍŠU
Stáří jsou zkušenosti.
Stáří je víra,
která neumírá.
Stáří mezi velké ctnosti
se jen tiše uzavírá.

Stáří je záře rudá,
nad obzorem je jí dost.
Stáří není jen tak pro radost.
Stáří mladé snadno udá.
Stáří historie je skvost.

............................
A PROTO HO NEZATRACUJME


Hledám lásku, zn. taneční

15. února 2014 v 23:38 | Erica Oscura |  PÍŠU
Hledám lásku,
zn. taneční.
Sháním krásku
v šatech smutečních.

Bílou masku
místo tvářičky.
Plavovlásku,
v očích jiskřičky.

Jemné ručky
a cit pro tóny.
Ladné krůčky,
trumfne špióny.

To jest ona,
ta láska pravá.
Má ikona,
jen mně oddaná.

Zdroj k obrázku ZDE
 


Odi et amo (Nenávidím a miluji)

6. února 2014 v 23:32 | Erica Oscura |  PÍŠU
Nenávidím a miluji - Odi et amo

Miluji tvojí barvu vlasů,
miluji tvůj sladký smích.
Miluji tvou barvu hlasu,
nesnáším Tě jako sníh.

Nenávidím Tě jak zimy,
nenávidím Tě jak led.
Nenávidím tvoje chyby
a miluji tvůj vzhled.

Miluji Tě jako letní noc,
miluji Tě jako tmu.
Nenávidím hrozně moc,
nenávidím tvojí hru.


Nenávidím Tě zeleně
a miluji Tě černobíle.
Nenávidím Tě šíleně
a miluji ty naše chvíle...
zdroj k obrázku zde
NENÁVIDÍM A MILUJI - ODI ET AMO




Inspirací budiž mi ten Catullův slavný verš:


Odi et amo. Quare id faciam fortasse requiris.
Nescio. Sed fieri sentio et excrucior.

"Nenávidím a miluji. Možná se ptáš, proč tak činím?
Nevím. Ale cítím, že je tomu tak, a trpím.

ÚTRŽKY: Myslela jsem, že jsem šťastná, ale...

9. ledna 2014 v 23:33 | Erica Oscura |  DENÍK
V létě práce, zbytek roku škola. Chci to brát vážně a myslela jsem, že ty taky. Obětovala jsem ti veškerej svůj volnej čas. Už nestíhám ani to, co mě nejvíc baví. Nehraju, nefotím, neučím se esperanto, necvičím, jak jsem si slíbila, nepíšu... A to všechno kvůli Tobě!

Jsem sólistka a nepotřebuju tě.

Musíš někdy poslouchat, co ti říkám.

Byla to blbost.

Proč?

Neměla bych tam chodit.

Kde je ta hranice?

Už nechci.

Nikdy víc.

Jsem přecitlivělá?

Nikam.

Neměla jsem to dělat.

Nechci ti ublížit.

Nech mě a uteč, dokud je čas.

Hvězdy blednou.

Tečou mi slzy.

Zaklapávám notebook............................